Rozdíl mezi skutečnými a nominálními mzdami.

V ekonomii je obvyklé alokovat skutečné i nominální mzdy. Co jsou?

Jaká je podstata reálných mezd?

Skutečnými mzdami se obvykle rozumí průměrné výdělky občanů státu z hlediska jeho skutečné kupní síly. Kromě toho by tyto výdělky měly být zvažovány v různých časových obdobích ve vztahu k růstu cen u určitých druhů zboží nebo služeb.

Předpokládejme, že plat občana je 30 000 rublů a s ním si může koupit relativně vzato 3 televize v lednu a 6 v červenci (což je například důsledek poklesu cen za domácí spotřebiče v důsledku změny měn směnných kurzů). V tomto případě je možné v souvislosti s nákupem televizorů zaznamenat dvojnásobné zvýšení reálných mezd osoby do 6 měsíců z hlediska její kupní síly.

V praxi se v ekonomii nejčastěji kupní síla mezd odhaduje s přihlédnutím k inflaci ve státě. Pokud tedy v období od ledna do července činila inflace v ekonomice země 3% (bez ohledu na to, relativně vzato, na ceny televizí - i když jsou částečně schopny to ovlivnit), pak při konstantní hodnotě výdělku člověka, jeho skutečné mzdy lze odhadnout jako snížené o 3%.

Inflace může být také negativní, a pokud souhlasíme, že tomu tak je, pak můžeme růst reálných mezd zafixovat, i když se plat dané osoby nezměnil. Opět platí, že u některých komoditních položek může být kupní síla výdělku občana výrazně vyšší nebo nižší, než když je porovnána s inflací.

Růst průměrných reálných mezd charakterizuje dynamický vývoj státní ekonomiky. Jeho pokles zpravidla naznačuje problémy v národním hospodářství a také potřebu příslušných orgánů revidovat strategii jeho rozvoje.

Jaká je podstata nominálních mezd?

Pod nominální mzdou je obvyklé opět rozumět průměrné výdělky občana vypočítané v národní měně nebo případně v jakékoli zahraniční měně. Podobně jsou nominální mzdy odhadovány v určitém časovém období - jako zvýšené, snížené nebo prakticky nezměněné.

Kupní síla výdělku občana, vyjádřená nominálními mzdami, se obvykle odhaduje nepřímo (například s ohledem na její hodnotu v cizí měně, a tím se určuje fakt, že zvýšení nebo snížení mezd občanů ve srovnání s mzdou vyplácenou v jiných státech). Inflace se při určování hodnoty uvažovaného ukazatele nebere v úvahu.

Je třeba poznamenat, že zvýšení nebo snížení nominálních mezd nejsou vždy správnými ekonomickými ukazateli. Ale v obecném případě je zde pozorován stejný vzorec jako v situaci se skutečnými mzdami: pokud výdělky občanů nominálně rostou, pak to může být známkou hospodářského růstu, pokud klesají, pak to často naznačuje problémy v národního hospodářství.

Srovnání

Hlavní rozdíl mezi skutečnými a nominálními mzdami spočívá v tom, že první finanční ukazatel zahrnuje stanovení kupní síly zisku s přihlédnutím k inflaci a dalším kritériím odrážejícím změny cen a je proto významným ekonomickým ukazatelem. Druhý může nepřímo charakterizovat rychlost hospodářského rozvoje, ale zároveň jej lze použít k posouzení stavu národního hospodářství v případech, kdy je to možné - jako indikátor, který doplňuje ty primární.

Stojí za zmínku, že nominální mzdy vyjádřené v národní měně země jsou obvykle hlavním ukazatelem pro výpočet reálných mezd. Pokud se první typ výdělků zvýšil například o 10%, zatímco inflace byla stejných 10%, pak můžeme opravit, že se reálné mzdy nezvyšovaly.

I přes uvedený rozdíl jsou uvažované ekonomické ukazatele navzájem neoddělitelně spojeny. Bez nominálního nelze skutečný plat určit. Což zároveň, na rozdíl od reálných mezd, obecně není významným ekonomickým ukazatelem.

Když jsme určili, jaký je rozdíl mezi skutečnými a nominálními mzdami, reflektujeme závěry v malé tabulce.

Tabulka

Reálné mzdy Nominální mzdy
Co mají společného?
Základem pro stanovení reálných mezd jsou nominální výdělky občana v národní měně
Jaký je mezi nimi rozdíl?
Odráží kupní sílu výdělku občana (obvykle ve vztahu k inflaci)Zpravidla neodráží spolehlivě kupní sílu výdělku, ne vzít v úvahu inflaci
Je jedním z nejvýznamnějších ekonomických ukazatelůJe zpravidla pomocným ekonomickým ukazatelem
.