Rozdíl mezi biogeocenózou a agrocenózou.

Složky biogeocenózy a agrocenózy jsou stejné složky životního prostředí. V obou systémech živé organismy spojují územní a potravní vazby. Ale v každém případě si můžete všimnout jeho vlastních charakteristik.

Definice

Biogeocenóza je nezávisle vyvinutý ekosystém, ve kterém jsou zástupci živého světa úzce spjati s anorganickými složkami, které tvoří jejich stanoviště. Příklady: jehličnatý les, květinová louka.

Agrocenóza je systém, který se objevuje, když člověk zasahuje do prostoru přirozeného prostředí. Stejně jako biogeocenóza obsahuje organické a anorganické části. Příklady: domácí zahrada, kukuřičné pole.

Srovnání

Při porovnávání uvažovaných systémů je třeba v první řadě věnovat pozornost jejich druhovému složení. V tomto ohledu je biogeocenóza charakterizována větší rozmanitostí. Agrocenóze dominuje jedna nebo více plodin vybraných lidmi pro pěstování (například brambory vysazené na místě), a proto je také omezen počet živočišných druhů a nižších organismů (bakterie, houby).

V tomto ohledu jsou napájecí obvody v uměle vytvořených systémech kratší a jednodušší. V oblasti, kde je mnoho rostlin stejného druhu, jsou však vytvořeny všechny podmínky pro životně důležitou aktivitu škodlivých organismů, které mohou koexistovat právě s takovými plodinami. Bez biologické konkurence se mohou množit a ničit plodiny nebo způsobovat choroby rostlin. V důsledku toho často hrozí zničení celého systému. Biogeocenóza je v tomto ohledu mnohem stabilnější.

Rozdíl mezi biogeocenózou a agrocenózou také spočívá ve způsobu, jakým se oběh látek v každém případě provádí. V přirozeném přírodním společenství je uzavřeno. Všechno, co produkují rostliny (stejně jako jejich zbytky), je spotřebováno zástupci mnoha potravinových vazeb a vráceno do půdy, čímž ji obohacuje. Agrocenóza je přitom vytvořena právě za účelem sklizně. V okamžiku sklizně, doprovázeného významným odstraněním biomasy, je tedy cirkulace látek v takovém systému narušena, proto se v tomto případě nazývá otevřená. K udržení rovnováhy se na zem aplikují hnojiva.

Je také důležité, aby se struktura biogeocenózy vytvořila během implementace přirozeného výběru, čímž byly odstraněny slabé typy organismů. V agrocenóze jsou zapojeny plodiny, pečlivě vybrané člověkem, s přihlédnutím ke stupni jejich produktivity. Jinými slovy, ve formacích tohoto typu funguje z velké části umělý výběr. Člověk přitom nejen sám určuje, co na ploše země vyroste, ale také zajistí přísun další energie k agrocenóze. Například skleníky se vytápí, vytváří se umělé osvětlení. Mezitím ekosystémy, které existují bez zásahu člověka, přijímají energii převážně ze slunce.

Jaký je rozdíl mezi biogeocenózou a agrocenózou? Skutečnost, že to druhé přináší člověku skutečný užitek, protože slouží jako zdroj potřebných produktů. Biogeocenóza zase není vždy užitečná z praktického hlediska. Je to však udržitelný samoregulační subjekt. Agrocenóza na druhé straně úspěšně existuje po více či méně dlouhou dobu pouze za podmínky kontroly lidmi. Udržování takového systému vyžaduje použití všech druhů zemědělských technik.

Tabulka

Biogeocenóza Agrocenóza
Vytvořeno přírodouUměle organizovaný systém
Vyznačuje se stabilitou a samoregulacíNestabilní, regulovaný člověkem
Rozmanitost druhůNěkolik plodin
Rozvětvené potravinové řetězcePotravinové řetězce jsou kratší a jednodušší
Méně náchylní k působení škůdců, proto životaschopnějšíŠkůdci se v něm cítí pohodlněji, což může zkrátit životnost takového systému
Cirkulace látek je uzavřenaCirkulace látek není uzavřena
Tvořeno přirozeným výběremUmělý výběr vede
Příjem světla a tepla ze SlunceNěkdy další nová energie, jejíž tok poskytuje člověku
Ne vždy přináší člověku praktický užitekZdroj potřebných produktů
.